Nedávno jsem na svém Facebooku viděl příspěvek od kamaráda, který žije v zahraničí. Popisoval, jak od člověka, kterého znal pouze zběžně z posilovny, dostal dárek. Jen tak. Byla to sice maličkost, ale udělalo mu to velkou radost. Očividně nešlo ani tak o ten dar, jako o to gesto. A jak se dalo čekat, pod příspěvkem se začaly objevovat komentáře typu „tohle by se ti v ČR nestalo“ a „nevracejte se, zůstaňte tam, kde jsou na sebe lidé milí“.

Další příklad. Člověk, který se vrátil z dlouhého pobytu v zahraničí, řekl, že mu vadí, že se na sebe lidé v České republice neusmívají. Všichni jsou prý zamračení, což je problém, protože pak z nich nevyzařuje pozitivní energie.

Střih. Četl jsem konverzaci v jedné skupině na Facebooku, kde jedna uživatelka obdivovala americký zvyk mít vlajku u každého domu. Prý to ukazuje, že obyvatelé USA jsou skutečně hrdí na svoji zemi. Češi prý hrdí nejsou a vlastně být hrdí ani neumí.

american-flag-blur-close-up-1069000
Americká vlajka je v USA prakticky na každém rohu. Česká maximálně tak na Hradě.

Autorka zmíněného příspěvku ještě dodala, že ona by si českou státní vlajku nevyvěsila, protože se stydí za vládu i prezidenta. Nechtěně tak ukázala na ten největší problém. Lidé mají národní hrdost spojenou s aktuální politickou situací, což je podle mě špatně. Národ je víc než premiér a pár ministrů.

Poslední ukázka. Opět příspěvek z Facebooku, tentokrát od Jardy Konáše, který vyzdvihoval svého přátelského souseda a povzdechl si, že v téhle zemi není víc takových lidí.

Všechny tyhle příklady dohromady nedávají o Češích moc hezký obrázek. A přestože je to pouze výběr několika příspěvků, tak věřím, že jednu ze situací popsaných výše zažila většina z nás. A řekli jsme si, že „tohle by se v České republice nestalo“.

Pak by ale měla přijít druhá část, která často nenastane. Měli bychom se sami zamyslet, co jsme my udělali pro to, aby k sobě byli lidé milejší. Aby se o i Češích začalo říkat, že jsou hrdí, milí a obětaví.

Často se zmiňuje, že Češi jsou zatíženi komunismem. Režimem, ve kterém hrál každý sám za sebe. Režimem, pro který se vžilo heslo „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“. Režimem, který své odpůrce zavíral do vězení. Je jasné, že v tomhle prostředí asi nebylo možné společenskou kulturu pěstovat.

Na druhou stranu od Sametové revoluce už uplynulo téměř 30 let a možná je na čase přestat se vymlouvat. Já jsem vládu KSČ nezažil, nejsem jí zatížen, stejně tak moji vrstevníci. Naše generace už by neměla být křivdami totality poznamenaná.

Proto si myslím, že právě na nás (na těch podceňovaných mileniálech) je, abychom udělali českou společnost lepší. Abychom starším generacím ukázali, že to jde jinak a ty mladší inspirovali.

Než si příště posteskneme, že nějaká situace „by se u nás nestala“, tak zavzpomínejme. Možná, že se mohla stát, ale my pro to nic neudělali. Nebo už jste někdy za někým přišli a dali mu něco jen tak (viz první odstavec)? Pokud ano, pak super. Jestli ne, tak je možná nejvyšší čas to změnit.

Klíčem k úspěchu je podle mě nebrat každodenní situaci jako samozřejmost. A snažit se z nich vytěžit něco víc, a to ku prospěchu všem zúčastněným. Uvedu příklad.

Když se na nás prodavačka v obchodě usmívá, nejspíš nás to potěší. Rozhodně je to milejší, než když se tváří naštvaně, stylem „už aby bylo po šichtě“. Ale ono to může fungovat i obráceně. I my můžeme prodavačku slušně pozdravit, usmát se na ni a zeptat se jí, jak se daří. Že tohle není naše práce? No její taky ne. Ona nám má namarkovat zboží, všechno ostatní je navíc.

Ne každý den máme na takovou věc náladu. Někdy chceme prostě nakoupit a odejít, bez zbytečných řečí okolo. A to je samozřejmě v pořádku. Jenže pokud se tak budeme chovat pokaždé, tak těžko můžeme očekávat, že se začnou dít věci, které jsem vyjmenoval v úvodu článku.

A měli bychom to chtít změnit. Nevím, jak vás, ale mě věty typu „takhle hezky se my v České republice k sobě chovat neumíme“ už celkem štvou. A musíme začít každý u sebe, protože nikdo jiný to za nás neudělá.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s