Prožíváme těžké časy. Prezident ani premiér nemají státnické ambice. Nejvíc jim vyhovuje, když získávají kladné body u svých příznivců, jejich nevoliči jsou pro ně naopak občané druhé kategorie. Včerejším mlčením k padesátému výročí okupace to prezident Zeman jen podtrhl.

A přestože se nám to nemusí líbit, nemůžeme s tím moc dělat. Byli zvoleni v demokratických volbách. Navíc to podle různých průzkumů vypadá, že kdyby se do Poslanecké sněmovny volilo znovu, dopadlo by to podobně jako na podzim minulého roku.

Kdyby se do Poslanecké sněmovny volilo znovu, dopadlo by to podobně jako na podzim minulého roku.

Říká se, že přiznat si problém, je základem úspěchu. Nalejme si tedy čistého vína. Babiš se Zemanem drží v rukou prakticky všechny trumfy. Opozice je slabá. Občanská společnost nemá autoritu. Poslední pojistkou zůstává Senát, kde má zatím hnutí ANO velmi slabé zastoupení. To se ale může brzy změnit. Senátní volby jsou už za dveřmi.

Proto mi vadí, když čtu články, které v lidech mohou vyvolávat falešnou naději, že už se svítá na lepší časy. Že vlastně stačí čekat, než se Babiš se Zemanem porazí sami. Typickým příkladem je portál Forum 24, vlastně takové liberální „Parlamentní listy“. Před nedávnem například vyšel tento článek.

Snímek obrazovky 2018-08-22 v 13.51.17.png

Po jeho otevření se dozvíme, že bojkot Babišovým akcím vyhlásila kapela „Mňága a Žďorp“, která se tak připojila ke Klusovi, Macháčkovi a dalším. To má být opravdu ten Babišův velký problém? U lidí mu prošlo Čapí hnízdo, korunové dluhopisy, „zaklekávání“ na nepohodlné firmy Finanční správou a mnoho dalšího. Bojkot od Mňágy a Žďorp fakt problém není.

U Forum24 jsme zvyklí na to, že nám servíruje trochu ohnutou realitu tak, aby se to dobře četlo. Tento „nezávislý server“ postavil na boji proti Babišovi svoji existenci. U koho mě však nemile překvapilo mazání medu kolem úst, byl Erik Tabery, šéfredaktor Respektu. Ve svém nejnovějším úvodníku totiž píše o slábnoucím Zemanovi, Okamurovi a Babišovi.

Až dosud se mohlo zdát, že trojici Andrej Babiš, Miloš Zeman a Tomio Okamura vychází vše, na co sáhnou. Vždyť uspěli v několika volbách za sebou. Přesto jsme možná právě teď svědky toho, že svět, který tu vytvořili (spolu s Vojtěchem Filipem, Jaromírem Soukupem a dalšími), už bude jen slábnout.

Zmiňovaní politici se dostali do pasti své arogance. Babiš s Okamurou skončili tam, kde vlastně tak úplně skončit nechtěli. Jeden v opozici a druhý v koalici se stranami, jež nemá ani trochu rád.

Erik Tabery, Respekt

Tohle ale není nic nového, tím pádem neexistuje důvod, proč by měla pozice výše zmíněných slábnout. Babiš byl v koalici se stranami, které nemá rád poslední čtyři roky. Bohuslava Sobotku nejspíš přímo nenáviděl a to byl jeho šéf.

Babiš byl v koalici se stranami, které nemá rád poslední čtyři roky.

To stejné u Okamury. Je zvyklý být v opozici. Určitě se těšil na nějaký ministerský post ve vládě Andreje Babiše, ale očividně se z toho nehroutí. Jeho hnutí má minimální koaliční potenciál. Je ze své podstaty spíše opoziční. Řekl bych, že SPD současná pozice do určité míry vyhovuje.

Nejnovější příklad, kdy jsme chtěli utéct před realitou, je spojen právě s výročím okupace z roku 1968. Když se totiž ukázalo, že náš prezident žádný projev nepronese, část obyvatel se zhrozila a obrátila svou pozornost ke slovenskému prezidentovi Kiskovi.

Ten totiž projev připravený měl a Zemanovi odpůrci ho chtěli slyšet i v České televizi. Původně to vypadalo, že projev zazní u nás i na Slovensku současně. Nakonec ho naši „bratia“ slyšeli o pár minut dřív. Kiskův projev jsem neslyšel, ale podle reakcí splnil, co od něj lidé očekávali.

5127613_zeman-kiska-prezident-navsteva-slovensko-v0
Prezidenta máme jednoho. Toho, kterého jsme si zvolili.

Ptáte se, kde je ten problém? V tom, že když náš prezident neřekne to, co od něj chceme slyšet, obrátíme se na toho slovenského. Jenže to je špatně. V roce 1968 jsme byli jeden národ, teď už nejsme. Máme svého prezidenta, přestože na něj možná nejsme hrdí. Taková je realita. Nebo příště budeme poslouchat proslov Macrona, abychom měli pocit, že je všechno v pořádku?

Takže ne. Babiš nemá velký problém, na lepší časy rozhodně nesvítá. Od spojení ANO s KSČM a SPD nás dělí pouze Babišova ambice být oblíbený v západní Evropě. Co se stane, až jednou doopravdy pochopí, že trestně stíháného premiéra prostě nikdy brát nebudou? Nejspíš se vydá Zemanovou cestou. Když vás nerespektují na západě, na východě budou.

 

 

 

Napsat komentář