Podle titulků, které se nejčastěji objevovaly v roce 2019 v médiích, by se mohlo zdát, že jsou Češi bezcitní, vystrašení a nechtějí pomáhat. Připomeňme si pár nadpisů pro osvěžení paměti:

Babiš pro Seznam: Sirotci jsou kampaň. Syrské děti by tady nebyly šťastné

Nejde o tříleté děti, ale teenagery, brání se Babiš kritice kvůli výrokům o syrských sirotcích

Udělali ze mě zrůdu. Pochybuji, že ty děti existují‚ řekl Babiš o návrhu Šojdrové. Podle něj je ,pomatená‘

Tahle kauza vyplňovala veřejný prostor několik týdnů. Babiš vs Šojdrová. Naprosto zbytečná hádka, ve které se český premiér nebál využít iracionálního strachu, aby definitivně ukázal, že on je tím největším odpůrcem migrace a převzal tak štafetu od Tomia Okamury.

5173574_babis-sojdrova-sirotci-politika-v2.jpg
Babiš se dost možná otočil k syrským sirotkům zády, ale ani Šojdrová si nepočínala zrovna dobře. Pokud jí šlo o opravdu o záchranu dětí, šlo to udělat i jinak. Chytřěji.

Ale jsou všichni Česi opravdu takoví? Jsme národ plný bezcitných lidí, kteří pomáhají jen, když se jim to hodí a ví, že z toho budou něco mít?

Nejsou a nejsme. A důkazů o tom, že Češi chtějí pomáhat, najdeme spoustu.

Ježíškova vnoučata

Letos to vypadá, že se v rámci tohoto projektu podaří seniorům po celé republice splnit více než 20 000 přání. Přitom by jich možná mohlo být mnohem víc, ale prostě nejsou přání, které by se dala plnit. A nebyly už prakticky druhý den po startu letošního ročníku.

Přitom by jich možná mohlo být mnohem víc, ale prostě nejsou přání, která by se dala plnit.

Byl to i můj případ, kdy na mě „zbyly“ už jen přání v řádech desítek tisíc korun nebo dárky typu kartón cigaret. Toho jsem se účastnit nemohl/nechtěl. Naštěstí všichni tak úzkoprsí nebyli, a tak se například seniorky z Orlové mohly pokochat pánským striptýzem.

Snímek obrazovky 2018-12-30 v 1.33.34
Přání byla opravdu různorodá, ale dostalo se téměř na všechna. Paní Lída i pan Petr své cigarety dostali.

Sbírky na padlé vojáky

V letošním roce zahynuli v Afghánistánu čtyři naši vojáci. Tři v srpnu a jeden v říjnu. A zatímco se politici přeli o tom, jestli se naši vojáci mají zahraničních misí vůbec účastnit, lidé vyjadřovali podporu. Morální i finanční.

Rodinám padlých vojáků poslali lidé ve dvou sbírkách téměř 10 000 000 Kč. Samozřejmě je to stále symbolická částka v porovnání s lidským životem, ale opět to ukazuje, že nám osudy ostatních obyvatel nejsou lhostejné. A to je dobrá zpráva.

Nocleženky

Co s lidmi bez domova, když teploty začnou klesat k bodu mrazu a ještě níž? Nocleženky! S tímhle projektem přišla Armáda spásy,  aby zalepila díru ve financování. Ale najdou se vůbec lidi, kteří chtějí pomáhat anonymním bezdomovcům? Najdou!

V minulém roce bylo předplaceno neuvěřitelných 30 000 nocleženek. Cena jedné nocleženky je 100 Kč, což znamená, že Češi přispěli celkem 3 000 000 Kč. To už je pořádná suma darovaných peněz pro lidi, o kterých nic nevíme a nikdy z nich mít nic nebudeme.

Mimochodem, když si uvědomíme, že dnů, kdy teploty klesají hluboko pod bod mrazu ve městech jen několik dní v roce, pak to znamená, že nocleženky pomohly tisícům lidí bez domova.

Sbírka na horníky

Velmi podobný případ jako u vojáků. Při tragickém neštěstí v Dole ČSM zemřelo 13 horníků, dvanáct Poláků a jeden Čech. Lidé tentokrát poslali více než 5 milionů korun. Abych byl přesnější, tak tahle suma se vybral v českých sbírkách.

A tady přichází to největší překvapení. Za stejnou dobu se totiž v Polsku vybralo mnohem méně, pouze 5 160 Kč. Ta částka je tak nízká, že si až říkám, jestli někde není zakopený pes. Kdo ví. Důležité je, že polské rodiny nezůstanou bez peněz, a to především díky lidem z České republiky.

Za stejnou dobu se totiž v Polsku vybralo mnohem méně.

Ukazuje se, že nejsme solidární pouze vůči našim spoluobčanům. A to je podle mě nová a velmi důležitá informace.

ZÁVĚREM

Výše zmíněné ukázky jsou jen špičkou ledovce. Existují další spolky, charity a neziskové organizace, které by bez příspěvků od drobných dárců nemohly existovat. Tyhle příklady jasně demonstrovaly, že Češi jsou ochotni pomáhat, a to nejen lidem v hmotné nouzi, ale i proto, aby někomu zpříjemnili život.

My Češi nemáme problém se vzdát vlastního pohodlí, abychom pomohli někomu jinému. Ale je pro nás důležitý pocit, že to děláme dobrovolně. Když nám někdo říká, že musíme přijmout uprchlíky, šprajcneme se. Kdyby Šojdrová zvolila jiný způsob komunikace, tak by syrské děti už možná trávily vánoční svátky v České republice a nikomu by to nevadilo.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s